Středověký vývoj Českého Krumlova


Ve středověku historické město Český Krumlov prožilo svůj největší rozkvět. Díky jeho strategické poloze a dobrým zdrojům nerostných surovin bylo možné zrekonstruovat svá obydlí ve stylu tamějších slohů. Avšak na konci středověkého vývoje prožilo město několik zvratů. Chcete se dozvědět více o historii města? Čtěte dál a dozvíte se více.


Raný středověk

V průběhu šestého století století našeho letopočtu přišli do českokrumlovského regionu první Slované, jak to dokládají archeologické nálezy. Oblast byla v té době velmi řídce obydlena, podoba osídlení se oproti předchozímu - pravěkému období příliš nelišila a růst populace měl nastat až v polovině 13. století našeho letopočtu. Slované, podobně jako jejich předchůdci (například Keltové) stavěli hradiště a mohylová pohřebiště. Přímo na území města Český Krumlov v místě budoucího hradu bylo nalezeno nejstarší raně středověké sídliště, které archeologové v jižních Čechách dosud objevili.

Jak už bylo řečeno – přestože se pravěké nálezy od těch raně středověkých v počátcích příliš nelišily, postupně docházelo k jistému tvůrčímu posunu. Za jeden z určujících rozdílů je považována stavba zděných staveb z kamenů spojovaných maltou – taková unikátní památka se dochovala v jihočeských Boleticích (tato lokalita je považována za nejstarší raně středověké středisko regionu), kde stále stojí původně románský kostelík sv. Mikuláše. Důležitým kulturním projevem přechodu od pravěku k středověku je zavedení písma.


Název města

Zatímco některým civilizacím bylo písmo důvěrně známo již několik tisíciletí před naším letopočtem, první písemné zmínky týkající se českokrumlovského regionu jsou doloženy před koncem 12. století našeho letopočtu (konkrétně je v listinách zmíněna dodnes existující, avšak nepříliš významná vesnice Zátoň, která spadá pod obec Větřní u Českého Krumlova). Ještě později, až roku 1253, se poprvé v písemných pramenech objevila poznámka o místě „Chrumbenowe“, v latinských listinách známém coby „Crumlovia“. Tento pojem byl převzat do němčiny jako „Krumme Aue“ (odkazuje nejspíše na meandrovité zakřivení řeky Vltavy) a dal vzniknout názvu města.


Vrcholný a pozdní středověk

Jelikož mezi příchodem Slovanů a první písemnou zmínkou o Krumlově uběhlo několik století, pojďme si jen v krátkosti doplnit náčrt mocenských vlivů v oblasti. Kolem 9. století se v regionu začal více prosazovat kmen Doudlebů a rod Slavníkovců. Slavníkovci byli roku 995 našeho letopočtu vyvražděni  (pravděpodobně svými příbuznými) Přemyslovci, kteří tímto aktem získali jejich dosavadní majetek, se kterým mohli dále disponovat. Tak se stalo, že panství v jižních Čechách připadla v druhé polovině 12. století Vítku z Prčice, který je za své služby v družině českého knížete z řad Přemyslovců získal společně s právem tzv. „odúmrti“, tj. výsadou předat po smrti majetek svým potomkům, nikoliv zpět knížeti, jak bylo v té době jinak zvykem. Vítek z Prčice rozdělil panství mezi své čtyři syny (nikoliv pět, jak praví legenda), z nichž Vítek II. starší byl předchůdcem Pánů z Krumlova. Tato významná historická událost známá jako „Dělení růží“ je k vidění na obraze v rámci  I. prohlídkové trasy zámku,  a je také každoročně připomínána v rámci Slavností pětilisté růže.


Vítkovci na Krumlovském panství

Vítkovci se vypracovali na nejmocnější knížecí rod v zemi a jejich rostoucí vliv se ve svůj prospěch snažil potlačit sám král Přemysl Otakar II. Ten dal příkaz k vystavění kláštěra Zlatá Koruna jako protipól vyšebrodskému klášteru, který patřil jedné rodové větvi Vítkovců – Rožmberkům. Na ty také po složitém vyjednávání Jindřicha z Rožmberka s králem Václavem II. přešla patřičná panství po vymření krumlovské větve Vítkovců na počátku 14. století. Právě Rožmberkové, kteří zde panovali po třista let, se nejvyšší měrou podíleli na rozvoji města a do značné míry také utvořili jeho podobu, tak jak ji známe dodnes. Již na počátku své vlády ustanovili Krumlov svým hlavním rodovým sídlem a město tak zažívalo nebývalý rozmach. Přirozeně se rozrůstalo nejprve v okolí hradu (prostor je známý jako dnešní ulice Latrán), v další fázi pak výstavba pokročila i za řeku. Vzkvétal především obchod, řemeslná výroba a výstavba nových měšťanských domů – nakonci 14. století jich bylo postaveno kolem jedné stovky včetně náměstí.

Významnou osobností této doby byl Petr I. z Rožmberka, který nechal postavit oba krumlovské kostely – sv. Víta a sv. Jošta a také kapli sv. Jiří jako součást zámku (dnes k vidění v rámci I. prohlídkové trasy zámku). Do města pozval zástupce řeholních řádů klarisek a františkánů a s královým svolením také Židy, kteří se starali především o správu rožmberských financí[1]. Jeho pravnuk Oldřich II. z Rožmberka zase ovlivňoval osud města v době husitských válek. Husity nejprve podporoval, čímž rozšířil svůj majetek na úkor zejména zlatokorunského kláštera, následně však konvertoval zpět a na svém dvoře poskytoval útočiště významným katolickým a uměleckým osobnostem vyhnaným z Prahy. Tím osobně napomohl postupnému šíření myšlenek renesance a humanismu v českém prostoru.



iKrumlov na facebooku:

Aktuálně v Českém Krumlově
... přejít na aktuality
Počasí v Českém Krumlově

Počasí online


Rychlé kontakty

Telefon: 00420 723 344 995

Email: info@iKrumlov.cz


iKrumlov.cz na facebooku